Želva zahrabaná ve venkovním výběhu

[Lenochod]

Ve venkovním výběhu mám nyní dvě želvy žlutohnědé s úplně jinými povahami, staré asi rok a půl, zimu trávily aktivně v teráriu. Obě zpočátku jedly a slunily se, ale jedna z nich (ta opatrnější, klidnější, prostě typická želva, navíc o pár měsíců starší) se předevčírem rozhodla zahrabat do mokrého písku pod senem v "jeskyni"(velký květník zasypaný vrstvou hlíny) a zůstat tam. Předtím pár dní jedla, slunila se. Teplo je pořád a čím dál víc, i v noci nejméně patnáct stupňů. Když jsem ji vyhrábla, hýbala nohama celkem čile, ale radši jsem ji uložila zpět do úkrytu v písku. Vypadá to, že asi jen tak dospává. Jde mi o to, jestli je vhodné ji nějak rušit, třeba ji vyndat ven, aby si užila slunce, nalákat ji na lesní jahodu (na ni se natahovala opravdu hodně, byť jí snědla jen polovinu) či tak něco? Asi bych ji raději prostě nechala na pokoji, až vyleze, jen nevím, jestli tam nehodlá strávit celé horké léto...

[euzelva]

Želvy z terária po přesunu ven a to díky sníženým průměrným teplotám to vyhodnotí jako část roku studenější. Rozhodnou se odpočívat. Nechat, nešikanovat a počkat až sami vylezou. Mají pak obrácený režim léto - zima.

[Lenochod]

Děkuji, občas jí zaliju písek v jeskyni a nechám ji odpočívat. Naštěstí nespí druhá želva, která až nezvykle dobře zvládá nové věci, takže je po většinu dne ve výběhu a stará se nám o zábavu v míře rozhodně dostatečné. Budu doufat, že spící želvu několikadenní vedra přes třicet stupňů (ta zatím ještě nejsou) ven také vylákají, jinak budu na podzim řešit otázku, jak jednu želvu pár měsíců zimovat a druhou naopak ne...