Diskuzní fórum Suchozemská želva
Přejít na web euzelva.czTémata bez odpovědí | Aktivní témata
Všechny časy jsou v UTC+02:00
Zahrabaná želva a přízemní mrazíky
Zahrabaná želva a přízemní mrazíky
Mám dvě mladé želvy graeca ibera a samozřejmě každá je úplně jiná, bydlí od jara venku, předtím byly terarijní. Jedna z nich se velmi flexibilně přizpůsobuje počasí a příchod ochlazení od jara až doteď spolehlivě věští svým pokusem zahrabat se alespoň částečně do hlíny. Druhá to zjara dokázala předvést trochu později, ale zato hlouběji.
Ve výběhu mají jeskyni z květníku zasypanou vrstvou zeminy porostlou rostlinstvem, s pískem na dně a plnou postupně se sesedajícího sena. A pak je tam jejich oblíbený a hojně využívaný menší úkryt ve džbánku, který svou těsností dost připomíná skrýše želv, v nichž jsem příslušníky jejich druhu nacházela v poledním čase v Řecku. Vzhledem k mé pracovní době není reálné, abych jim v průběhu dopoledne otevírala zaizolovanou boudičku, takže pro období mrazů je kvůli klidnému zazimování přestěhuji do připravovaného výběhu uloženého na verandě, kde jsou obyčejně schopny do konce listopadu fungovat i nezimuvzdorné kaktusy. Až definitivně usnou, čekají je dva tři měsíce zimování v garáži či v lednici.
Nicméně starost mi působí právě jejich zájem o hrabání, neboť zjara na ochlazení reagovaly zmizením kdesi pod vrstvou hlíny. Když jsem je zpočátku zkoušela vyhrabat (v obavě, že mi želvy prostě zmizely), byly tak pět až deset centimetrů pod povrchem. A najít je znamenalo často tak hodinu přehazování hlíny, protože byly k nenalezení, místa záhrabu střídaly.
Proto se chci zeptat: Kdyby náhodou dorazily nečekaně ranní mrazíky a já zrovna několik dní nebyla doma či nestíhala prohrabat celý výběh, ochránilo by je takové zahrabání alespoň několik dní?
Ve výběhu mají jeskyni z květníku zasypanou vrstvou zeminy porostlou rostlinstvem, s pískem na dně a plnou postupně se sesedajícího sena. A pak je tam jejich oblíbený a hojně využívaný menší úkryt ve džbánku, který svou těsností dost připomíná skrýše želv, v nichž jsem příslušníky jejich druhu nacházela v poledním čase v Řecku. Vzhledem k mé pracovní době není reálné, abych jim v průběhu dopoledne otevírala zaizolovanou boudičku, takže pro období mrazů je kvůli klidnému zazimování přestěhuji do připravovaného výběhu uloženého na verandě, kde jsou obyčejně schopny do konce listopadu fungovat i nezimuvzdorné kaktusy. Až definitivně usnou, čekají je dva tři měsíce zimování v garáži či v lednici.
Nicméně starost mi působí právě jejich zájem o hrabání, neboť zjara na ochlazení reagovaly zmizením kdesi pod vrstvou hlíny. Když jsem je zpočátku zkoušela vyhrabat (v obavě, že mi želvy prostě zmizely), byly tak pět až deset centimetrů pod povrchem. A najít je znamenalo často tak hodinu přehazování hlíny, protože byly k nenalezení, místa záhrabu střídaly.
Proto se chci zeptat: Kdyby náhodou dorazily nečekaně ranní mrazíky a já zrovna několik dní nebyla doma či nestíhala prohrabat celý výběh, ochránilo by je takové zahrabání alespoň několik dní?
Re: Zahrabaná želva a přízemní mrazíky
Přízemní ranní mrazíky želvy výrazně neohrožují, neboť snášejí nízké teploty dobře a navíc mají tepelnou setrvačnost. Takže bych byl v klidu v tomto období.
Chovatel sedmi druhů suchozemských želv - https://euzelva.cz/
Zahrabaná želva a přízemní mrazíky
Dobrý den, poptávám radu vlastně na podobný problém. Máte nějaký fígl, jak nechat želvy venku usnout, nebo alespoň dostatečně je přimět k tomu, že připustí, že se bude spát, aniž by se zavrtaly tak, že je nebudu moci najít? Když to udělají na jaře a nemohu je najít, tak vím, že prostě vylezou, dříve či později. Ale na podzim... Výběh není nijak velký (3m čtv.), ale schopnost zmizet pod zemí bebze stopy mají úžasnou.
děkuji kateřina
děkuji kateřina
Re: Zahrabaná želva a přízemní mrazíky
Uspí ji počasí a roční období k tomu, tedy podzim. Není potřeba nic za ně řešit. Loni se tak stalo až začátkem prosince u některých jedinců. To nelze nijak ovlivnit a chovatel by s tím měl počítat. Pokud je želva v dobré kondici zvládne to bez problémů a je potřeba podotknout, že u každého jedince je to jiné, někteří například již zimují, jiní se plouží po výběhu, tak to je. Když se zahrabou jsou neviditelní, pomůže pouze je sledovat, když vytvoříte ideálně sypké místo ve výběhu, tak se zahrabají většinou tam.
Chovatel sedmi druhů suchozemských želv - https://euzelva.cz/
Re: Zahrabaná želva a přízemní mrazíky
Želvy se mi nyní plouží po výběhu, přes den obyčejně mají venku nohy a hlavu, občas se i sluní, ale skoro vůbec či vůbec nežerou. Teploty přes den bývají vždy něco přes patnáct, noční poslední dva dny lehce přes osm. Kvůli hrozbě zahrabání jsem je chtěla už o nadcházejícím víkendu přestěhovat na nevytápěnou verandu do menšího plastového výběhu, který jsem v létě osázela podobnými rostlinami jako venkovní výběh. Tam je snadno vyhrabu, až se zazimují do hlíny. Jen je v této roční době veranda ve stínu, tak už se nebudou moci slunit, navíc svůj výběh už znají a tento nový ne, tak dosud váhám. Pokud by se takto vydržely ploužit třeba až do konce listopadu, smím je tak nechat? Nemám je zkoušet umístit do lednice, aby nespalovaly tolik energie, když nebaští?
Re: Zahrabaná želva a přízemní mrazíky
Nechat tam, co nejdéle. Vždyť vidíte, že jim to jde k duhu. Podzim je to nejlepší, co může být na zazimování. Proč je zbytečně stresovat přesunem někam, to nedává smysl
Chovatel sedmi druhů suchozemských želv - https://euzelva.cz/
Re: Zahrabaná želva a přízemní mrazíky
Děkuji, nerada bych něco zanedbala. Takže lednici mohu v klidu vynechat, dokud se samy nezahrabou.
Co se týče přesunu z výběhu do osázeného malého výběhu na verandě, kde je tak o 2 - 3 stupně více, důvodem je právě to, že se bojím, jak potom zahrabané želvy venku budu hledat. Zjara se mi jedna zanorovala tak, že jsem ji prostě nemohla najít. Místní chovatelé jiných druhů želv (t. hermanni, t. marginata a t. horsfieldi) mi referují o mnoha zimách, které ve zdejších podmínkách jejich želvy šťastně přečkaly zahrabané venku. Jedna t. hermanni zvládla už asi deset zim. Nicméně s t. graeca bych to nerada riskovala, není tak hrabavá. Bude je moc trápit zvažovaná výměna výběhu za ten na verandě?
Co se týče přesunu z výběhu do osázeného malého výběhu na verandě, kde je tak o 2 - 3 stupně více, důvodem je právě to, že se bojím, jak potom zahrabané želvy venku budu hledat. Zjara se mi jedna zanorovala tak, že jsem ji prostě nemohla najít. Místní chovatelé jiných druhů želv (t. hermanni, t. marginata a t. horsfieldi) mi referují o mnoha zimách, které ve zdejších podmínkách jejich želvy šťastně přečkaly zahrabané venku. Jedna t. hermanni zvládla už asi deset zim. Nicméně s t. graeca bych to nerada riskovala, není tak hrabavá. Bude je moc trápit zvažovaná výměna výběhu za ten na verandě?