Neaktivní želva, měkký krunýř, oteklé oči
Napsal: pon 28. črc 2014 17:16:42
Dobrý den,
s podobným dotazem už jste se asi setkal milionkrát, přesto prosím o trpělivost ... V roce 2008 jsme si od pana Jetmara dovezli jednoho želvího samečka (t. hermanni vylíhnutý v létě 2007). Jak už to tak bývá, nechtěli jsme ho nechat osamotě, takže jsme se za čtvrt roku rozjeli pro želví samičku. Ovšem časem se ze samičky vyklubal sameček. Oba byli zhruba stejně staří. Ten dříve dovezený se jevil dominantnější, ale vše klapalo, dohlíželi jsme, aby "služebně mladší" nebyl terorizovaný a dostal se k potravě. Byly chvíle, kdy se mladší vzmohl k revoltě a a staršímu to taky nandal.
Od začátku byl ten mladší náročnější na vláhu. Když jsme dali do terárka "bazének" starší se v něm pocabral a jinak ho to moc nebralo. Malý však chodil pít. Pan Jetmar nás kdysi upozorňoval, že by želvy měly přijímat vláhu především z potravy a z povrchem těla (tedy mít možnost se zahrabat do vlhkého substrátu - v našem případě jsme používáme hobliny, které prolíváme vodou), že když pijí, není to pro ně dobře.
Kluky jsme nezimovali, v létě je chodíme "pást" na dvorek, v době aktivity mají co týden koupel. Jídlo od jara do podzimu pampelišky, jitrocel, jetýlek, zkrátka co louka dá. Doplňujeme salátem, okurkama, občas ovoce - meloun, jablko, atd. V zimě převážně čínské zelí.
V roce 2010 mi soused donesl nalezenou želvu (samice, patrně želvy zelenavé, podle síly krunýře tak 10 let stará) - našli ji v práci, zřejmě někomu zdrhla ze zahrádky a přečkala zimu Bůh ví kde - měla rozbolavělý krunýř od holubích či slepičích exkrementů. Želvu jsme tedy vzali do separace, krunýř vyhojili, želva se měla čile k světu, baštila, jevila se silná a zdatná. Když jsme si byli jisti, že je v pořádku, seznámili jsme s ní naše kluky .... Starší hned začal s terorem, ale dlouho mu to nevydrželo. Za pár dní se karty obrátily a začala dámská volenka - dokonce začala oba kluky "nakrývat". Ale celkem se dařilo držet to tak, aby všichni byli najedení, nikdo výrazně netrpěl.
Samici jsme úspěšně 3 x zimovali. Co ovšem rozjela v teráriu po letošní zimě, to kdyby mi někdo vyprávěl, neuvěřím tomu. Dávala na frak oběma - zalehla jídlo, kousala, vystrkávala ze stanoviště, nedala jim chvíli pokoj.
Nevím, zda to souvisí s stavem nejmladšího, ale za poslední měsíc byl stále méně aktivní, až před 14 dny zaparkoval, je docela apatický, na pohmat se mu propadá spodní část krunýř, oči má zateklé (nikoli však kalné), nepřijímá potravu, jen pije jak o život.
Je to týden, vzala jsem ho tedy mimo terárko a uložila do extra promáčených hoblin. Přes den ho dávám hřát na sluníčko, ale vůbec nevykazuje zájem o jídlo, vůbec neleze, jen když ho vezmu do ruky, otevírá zobák. Nevím, zda dělám dobře, ale každý den rozmáčím několik granulí pro suchozemské želvy a injekční stříkačkou mu tuto kašičku vpravuju do zobáčku. Jeví se mi, že se mu zlepšily ty oči, ale jinak žádný pokrok.
Řeknu to upřímně - nedokážu ale odhadnout, zda jenom stávkuje, nebo je to opravdu vážný stav. Jak dlouho může vydržet v těchto teplotách bez jídla?
Nalezenou želvu patrně budu muset někomu darovat, ale ráda bych, aby se dostala do rukou někoho, kdo má zkušenosti, protože na utrápení želvy dětmi jako domácího mazlíčka, ji rozhodně nechat nechci! Je krásná, silná, vitální.
Můžete mi prosím napsat svůj názor na naši situaci? V příloze posílám fotku - červeně zakroužkovaný je ten apatický želvák (pak ještě posílám solo fotku dnes pořízenou) a ta zeleně zakroužkovaná je naše želva teroristka.
Velice Vám děkuji!
Jana Váchová
s podobným dotazem už jste se asi setkal milionkrát, přesto prosím o trpělivost ... V roce 2008 jsme si od pana Jetmara dovezli jednoho želvího samečka (t. hermanni vylíhnutý v létě 2007). Jak už to tak bývá, nechtěli jsme ho nechat osamotě, takže jsme se za čtvrt roku rozjeli pro želví samičku. Ovšem časem se ze samičky vyklubal sameček. Oba byli zhruba stejně staří. Ten dříve dovezený se jevil dominantnější, ale vše klapalo, dohlíželi jsme, aby "služebně mladší" nebyl terorizovaný a dostal se k potravě. Byly chvíle, kdy se mladší vzmohl k revoltě a a staršímu to taky nandal.
Od začátku byl ten mladší náročnější na vláhu. Když jsme dali do terárka "bazének" starší se v něm pocabral a jinak ho to moc nebralo. Malý však chodil pít. Pan Jetmar nás kdysi upozorňoval, že by želvy měly přijímat vláhu především z potravy a z povrchem těla (tedy mít možnost se zahrabat do vlhkého substrátu - v našem případě jsme používáme hobliny, které prolíváme vodou), že když pijí, není to pro ně dobře.
Kluky jsme nezimovali, v létě je chodíme "pást" na dvorek, v době aktivity mají co týden koupel. Jídlo od jara do podzimu pampelišky, jitrocel, jetýlek, zkrátka co louka dá. Doplňujeme salátem, okurkama, občas ovoce - meloun, jablko, atd. V zimě převážně čínské zelí.
V roce 2010 mi soused donesl nalezenou želvu (samice, patrně želvy zelenavé, podle síly krunýře tak 10 let stará) - našli ji v práci, zřejmě někomu zdrhla ze zahrádky a přečkala zimu Bůh ví kde - měla rozbolavělý krunýř od holubích či slepičích exkrementů. Želvu jsme tedy vzali do separace, krunýř vyhojili, želva se měla čile k světu, baštila, jevila se silná a zdatná. Když jsme si byli jisti, že je v pořádku, seznámili jsme s ní naše kluky .... Starší hned začal s terorem, ale dlouho mu to nevydrželo. Za pár dní se karty obrátily a začala dámská volenka - dokonce začala oba kluky "nakrývat". Ale celkem se dařilo držet to tak, aby všichni byli najedení, nikdo výrazně netrpěl.
Samici jsme úspěšně 3 x zimovali. Co ovšem rozjela v teráriu po letošní zimě, to kdyby mi někdo vyprávěl, neuvěřím tomu. Dávala na frak oběma - zalehla jídlo, kousala, vystrkávala ze stanoviště, nedala jim chvíli pokoj.
Nevím, zda to souvisí s stavem nejmladšího, ale za poslední měsíc byl stále méně aktivní, až před 14 dny zaparkoval, je docela apatický, na pohmat se mu propadá spodní část krunýř, oči má zateklé (nikoli však kalné), nepřijímá potravu, jen pije jak o život.
Je to týden, vzala jsem ho tedy mimo terárko a uložila do extra promáčených hoblin. Přes den ho dávám hřát na sluníčko, ale vůbec nevykazuje zájem o jídlo, vůbec neleze, jen když ho vezmu do ruky, otevírá zobák. Nevím, zda dělám dobře, ale každý den rozmáčím několik granulí pro suchozemské želvy a injekční stříkačkou mu tuto kašičku vpravuju do zobáčku. Jeví se mi, že se mu zlepšily ty oči, ale jinak žádný pokrok.
Řeknu to upřímně - nedokážu ale odhadnout, zda jenom stávkuje, nebo je to opravdu vážný stav. Jak dlouho může vydržet v těchto teplotách bez jídla?
Nalezenou želvu patrně budu muset někomu darovat, ale ráda bych, aby se dostala do rukou někoho, kdo má zkušenosti, protože na utrápení želvy dětmi jako domácího mazlíčka, ji rozhodně nechat nechci! Je krásná, silná, vitální.
Můžete mi prosím napsat svůj názor na naši situaci? V příloze posílám fotku - červeně zakroužkovaný je ten apatický želvák (pak ještě posílám solo fotku dnes pořízenou) a ta zeleně zakroužkovaná je naše želva teroristka.
Velice Vám děkuji!
Jana Váchová